1.9.

1. září 2018 v 21:06 | Meh |  Den za dnem
Ahoj!

Je prvního září. Někteří z vás jdou už v pondělí zpět do školy. Soucítím s vámi. Já školu nenáviděla. Ale čtvrťák docela šel. V pondělí ju na zápis na vysokou. Bojím se. Ne, to není to správné slovo. Jsem k smrti vyděšená. Fakt se bojím, co bude, jak bude, kdy bude, co bude... Nechci tam. Jak dlouho tam asi vydržím?

Co se týče jídla, držím se kolem 500 kcal. Mám náročnou práci. Nerada ji počítám do aktivit. Ale přihlížím k tomu. Dělám něco jako barmanku a jsem na nohách i 8 hodin denně. Bez jídla, bez sednutí, bez přestávky a ve stresu. Myslím, ž to tam moc nezvládám. Chtěla bych si najít jinou práci. Nějakou klidnější. Snad najdu.

Dnes jsem si dala trdelník. Divím se, že jsem to zvládla. Měla jsem výčitky, ale zadolovala jsem je do pozadí. Jendou za čas nějaká odměna musí být.

Všem přeji pevné nervy v následujícím školním roce. Držím vám palce.

Vaše Meh

 

26.8.

26. srpna 2018 v 22:12 | Meh |  Den za dnem
Ahoj :)

O vékendu jsem absolvovala svatbu mé dobré kamarádky... Sladké bylo všude a já neodolala (to se mi stalo poprvé). V noci mi bylo špatně, nestálo to za to. Zajímavé je, že když jsem to dnes počítala (to, co jsem včera snědla) nedalo to ani 1500 kcal, což mě trochu uklidnilo. Stejně se ale cítím jak na začátku. Dneska to se sladkým trochu pokračovalo a určitě se na sladké dlouho nepodívám. Jsem řeslazená a nemůžu ho ani vidět.

25.8.
7:30 - 70g jogurt kunín, 25g banán, 25g broskev, hrst oříšků
14:00 - 75g guláš, chléb
Průběžně: cookies, muffin, medový kousek, frgál, .... nechci to ani vypisovat

26.8.
9:30 - chia kaše borůvka 65g, 15g medová placka
13:00 - kuřecí vývar, 70g kuřecí kousky s nivou, 65g rýže
16:00 - 4ks kokoska, cookie, levandulová cookie
19:30 - 44g žitný chléb se šunkou a sýrem, vitana čínská do hrnečku (200ml)
Aktivity: Domácí cvičení

Takže zatím takhle. Dneska je to kolem 800 kcal, naštěstí. Zítra to bude lepší, bez těch tun sladkého. Moc se na to těším. Rodina jede zítra fo Ikey a já nemůžu, protože jdu do práce. Trochu mě to mrzí, ráda bych se tam podívala, protože tam azse určitě nepojedeme x let... Nevadí, do Prahy chci jet v pátek, snad mi to vyjde.

Doufám, že se máte dobře, jdu vás oběhnout.
Mějte se, Meh


23.8.

23. srpna 2018 v 9:11 | Meh |  Den za dnem
Ahoj, po skoro dvou měsících.

Tak trošku se vracím ke starým zvykům. A chtěla bych se částečně vrátit i sem. Chybí mi ta vzájemná podpora ať už jde o stavní se na nohy či hubnutí. Já si chci váhu udržet a nechci jít přes 55. Ideálně kolem 52 kg. Momentálně mám 55,8 kg (před dvěma dny jsem se vážila) a cítím se horzně velká a tlustá. a taky že jsem. Mám udělaný plán, co jíst a kdy, co nesmím jíst, čemu se úplně vyhnout a co můžu jendou za čas. Vypadá to přibližně takto:

Snídaně: řecký jogurt 0% tuku Milko
Oběd: salát, půlka kaiserky
Večeře: tvaroh odtučněný

Samozřejmě mám víc možností pro každé jídlo, tohle je ale nejčastější. Uvidíme, jestli mi to pomůže cítit se lépe. Jde hlavně o moje nohy a boky. Nohy jsou prostě zase velké, thigh gap zmizela, svaly tam taky nejsou. A boky? Proměnily se v rosol a stále rostou. Fuj. Takže k tomuto nahoře ještě cvičím, protahuju se a posiluju.

Co se týče přestěhování, žiji teď se sestrou. Obě jsme často v práci, docela mi to vyhovuje. Co se týče zásnub, chtěla bych, aby jste věděli že to máme trošku jinak. Bereme se z lásky a vzít se chceme. Není to bláznivý rozmar, nezničím si život a nechci si ''ještě užívat''. Stále platí to, že chci být pro něj dokonalou. Uvidíme, jak mi to půjde.

Oběhnu vás, strašně dlouho jsem u vás nebyla a to mne mrzí.

Mám vás ráda,
Meh

 


Surviving

27. června 2018 v 11:48 | Meh |  Den za dnem
Ahoj po dlouhé, dlooouhé době :)

Chodím na vaše blogy, chodím koukat i sem, na ten můj. Jen jsem ještě nenašla tu odvahu znovu napsat. Jak to se mnou vypadá?

Tak za prvé, úspěšně jsem udělala maturitu. Předcházelo tomu hodně stresu a tak. Vytáhla jsem si dv dobré a jendu hodně hodně špatnou otázku, nakonec jsem ale všechno dala a můžu pokračovat dál. S tím souvisí i to, že jsem se dostala na obě vysoké školy.

Další věc je ta, že se budu stěhovat. Tento víkend. Se starší sestrou do jednoho bytu. Těším se, na jednu stranu se bojím, jestli to zvládnu. Uvidíme, jaké to bude.

V neposlední řadě cítím tak trochu povinnost vám oznámit, že jsem zasnoubená. Ano, můj přítel se vyslovil a já řekla Ano :). Můj život se obrátil k omnoho lepšímu, co se týče social life. Tak proč to tak necítím uvnitř?

Čím dál častěji se nacházím v temných myšlenkách, zrcadlům se vyhýbám oklikou, bojím se, co v nich uvidím. Bojím se, že spadnu zpět. A to nechci. Trochu blbé je, že ne že bych nechtěla kvůli sobě. Kdyby šlo jen o mě, dál vesele nejím. Jde tu ale o mého snoubence. Nemůžu mu to udělat. Je teď ze mě šťastný, nemůžu ho svou hlavou převálcovat. Nejde to. Je zajímavé, že jsou i chvíle, kdy jsem šťastná s ním. Vůbec nemyslím na to, že někde v koutku hlavy mám uhnízděný ten hlas. V tu chvíli totiž mlčí. Čím delší šťastná chvíle je, tím víc hlasitě potom křičí.

Začala jsem brigádně pracovat s jídlem. Konkrétně s palačinkami, kávou a různými sladkými a slanými sendviči. Kupodivu to pro mě vůbec není nijak 'pokoušející'. Prostě dělám svou práci a na binge ani nemyslím.

Doufám, že se všechny máte fajn, že někdo z vás si občas vzpomene na Meh, která se z tohohle všeho snaží dostat, ale stále v tom tápe.

Mám vás ráda.
Meh.


Long time ago

19. března 2018 v 19:10 | Meh |  Den za dnem
Je to už dlouho, co jsem se ozvala.

Stále žiji! Kupodivu. Přežila jsem veškeré chřipky, které se v mém okolí vyskytly (nebyla jsem nemocná ani jednou, nechápu), zatím jsem se ještě nezbláznila ze školy a panika z maturity přijde jen občas. Taky jsem absolvovala taneční soutěž, z které si naše trio odneslo zlaté pásmo a postup do krajského kola. To potěší.

Jak jsem na tom s jídlem? Teď už zase lépe. Někdy před 14ti dny mě na váze hrozně vyděsilo číslo 53. Rozklepala jsem se a najendou jsem to zase všechno viděla (i když nebylo co, haha). Další den jsem nad tím mávla rukou, jenže pak mi začalo být z jídla špatně. Nedojedla jsem žádné jídlo a jen jsem se striktně držela časů, kdy bych měla jíst, abych alespoň něco málo do sebe dostala. Zhubla jsem to zpět na 50. Pak jsem to ale ze strachu řekla mamce a ta mi zařídila prášky. Jsou to prášky na žaludek, jsou na předpis a mjí docela hnusné vedlejší účinky. Ale alespoń jím jakžtakž v pohodě. Od pátku mě sužují krámy, jsem věčně naštvaná a nejraději bych sežrala celý svět. V sobotu to zapříčninilo, že jsem si dala svoje fear food. Palačinku s banánem a nutelou. Oplakala jsem to, ale na jendu stranu jsem na sebe hrdá, že jsem to zvládla. Občas bych ty prášky nejraději vysadila, ale prostě přibrat musím. Říkají to všichni, tak to tak asi musí být.

Musím vás oběhnout, doufám, že vás ještě nezrušili.

Meh
PS: Můj denní příjem stále nepřesáhl 1500 kcal, i s tou palačinkou. Většinou se držím pod tisícovkou. Nevím, co bych všechno musela sníst, aby to bylo víc. Výpočtem se trochu uklidňuji, ale budu s tím muset přestat. Chjo.



Mirror, mirror on the wall

4. února 2018 v 14:32 | Meh |  Den za dnem
Ahoj :)

Momentálně jsem po maturitním plese. Neskutečně jsme si to užila, bavila se s přáteli a nemyslela na nic, co by mě zbavilo dobré nálady. Teď mám fázi smíření. Nejsem úplně na dně, ale nejsem ani úplně happy nejvíc na světě. Cítím se prostě smířeně.

Chci s vámi dnes mluvit o zrcadle. Zrcadlo totiž lže. Nevím proč, nevím, čím je to způsobené a už vůbec nevím, jak proti tomu bojovat. protože rozmlátit všechny zrcadla v okolí asi nepůjde.

V zrcadle vidím, jak mi roste břicho, zadek, stehna... Cítím se velká, nemotorná, tlustá a začínám se opět nenávidět. Jenže pak jsem narazila na fotky z plesu. Hlavou mi proletěla myšlenka, jak jsem malá. Je to pro mě fascinující. Proto snažte se nevěřit svému odrazu, zrcadlo je lhář...

Momentálně vážím něco kolem 51-52 kg. Minulý týden jsem šílela tak, že jsem přestala jíst. Dva dny jsem vynechávala všechno, co jsem mohla. Pak jsem se začala pomalu vzpamatovávat a jíst tak, jak jsme zvyklá. Jenže to v hlavě stále mám pomíchané. Nejraději bych váhu vyhodila z okna ven a vůbec ji doma neměla. Je to až moc velké pokušení. Vždycky se cítím skvěle, nemyslím na váhu ani na jídlo a pak si najednou stoupnu na váhu a všechno se bortí, přichází panika, strach a pláč.

Každý den je pro mě boj. Některé dny jsou lepší, některé dny jsou horší. Brzy se zase ozvu...

Mám vás ráda,
Meh

After all this time

29. ledna 2018 v 21:41 | Meh |  Den za dnem
Ahoj.

Dlouho jsem zase nepsala. Jak se mám? Jak to se mnou vypadá?

Bylo mi skvěle. Chystám se na maturitní ples, maturitu a tak. Jenže to by tady pořád nesměl být ten strašák. Momentálně vážím 51,5 kg. Po nocích nespím, pronásledují mě noční můry, depresivní nálady, myšlenky na ukončení života... Ještě že mám svého Malého prince a přítele, který mě drží nad vodou. Jinak bych se už dávno potopila.

Všechno je to moc rychlé a já se s tím nestíhám smiřovat. Nejraději bych tu váhu vyhodila z okna a s ní by letěly i veškeré výřitky a hlasy. Tak moc je nenávidím... A oni mě taky.

Snad se máte dobře, určitě vás opět brzo všechny oběhnu, pokud vás ještě blog nezrušil. Na ty z vás, které máte webdon se bohužel nedostanu ke komentování, rpostě mi to nefunguje. Ale vím o vás a čtu vás.

Mám vás ráda,
Meh


Happy new year?

29. prosince 2017 v 23:05 | Meh |  Den za dnem
Zdravím :)

Ano, opět se ozývám. Vánoce byly klidné, hezké, brečela jsem jen párkrát a obecně teď moje osobní dráha byla spíš nahoře než dole. To se v posledních dnech bohužel poměrně mění.

Říkají mi, že jsem stále hubenější. Já si to nemyslím. I přes moje docházení na léčbu se to prostě nelepší. Ba naopak. Příjde mi, že se cítím hůř. Váha skáče mezi 49 a 50 kilogramy. A mně to vyhovuje. Přiházím na to, že nechci přibírat. Nechci, ale musím. Vím, že bych měla, abych udělala radost lidem okolo mě. Jenže já nechci. Tohle tělo se mi líbí. Poprvé v životě mám pocit, že jsem hezká. Poměrně mě zchladil můj ošetřující lékař, kerý mě znal i předtím:
"Ty jsi vždycky bývala tak krásná holka, někdy až moc krásná. No, a pak se něco stalo a tys zhubla a bylo to."
Projížděla jsem staré fotky, na kterých se nepoznávám. Hnusím se sama sobě. Jak jen jsem to mohla nechat dojít tak daleko? Tohle je mnohem lepší. Třeba jsem odsouzená k tomu věčně se starat o to, co jím, co sním navíc, co budu jsít za ty tři hodiny, které mám mezi jídly...

Nicméně, nechci si tu jen stěžovat. Hrozně z vás zmizelo. Koukám na blogy ve svých spřítelených a víc jak polovina buď nefunguje, nebo neexistuje. Je mi z toho smutno. Spoustu z vás beru jako své známé, o které se zajímám, zajímá mne, jak se máte, jak žijete, jak bojujete. Bere mi to půdu pod nohama.

CHtěla jsem vám popřát šťastný nový rok. Snad bude lepší, než tenhle :)

Vaše Meh


It's been a long week

10. prosince 2017 v 18:25 | Meh |  Den za dnem
Zdravím.

Já vím, neozvala jsem se přes týden... Ani teď jsem se vlastně nechtěla tak úplně ozývat, ale cítím jakousi 'povinnost' to udělat. Co se událo za ten týden?

Tak za prvé, zlomila jsem si prst. Prostředníček na pravé ruce. Čistá práce. Zavřela jsme si ho omylem do dveří.
Za druhé, Malý princ začal být hodnější.
Za třetí, jsem stále ve stresu . Ať už kvůli škole či vánocům, které jdou nějak mimo mě.
A za čtvrté, že o mně zase nejspíše chvíli neuslyšíte. Kývla jsem totiž na léčebný program. Vyadalo to na to dlouho, nebudu přímo zavřená, pouze budu docházet na jakousi 'ambulantní léčbu'. To znamená, že budu stále doma, ale prostě mě budou kontrolovat. Bude to pro mě asi lepší. Uvidíme, jestli to pomůže.

Moje jídelníčky nabaly poměrně jednotvárný spád.
Snídaně: jogurt s musli nebo kaše Nomina s banánem
Svačina: kus ovoce (jablko, banán...)
Oběd: žitné těstoviny/brambory/rýže se zeleninou (kromě pondělí, to mám většinou něco studeného)
Svačina: jogurt nebo tvaroh záleží na snídani)
Večeře: žitný chléb a vejce/zelenina

Rodičům se zdá, že stále ubírám. Váha ale stále stojí, možná to jenomm dojíždí, těžko říci.
Kdybych se sem už do Vánoc nedostala, tak vám všem přeji krásné a požehnané Vánoce plné radosti a nemyslete na tu hnusnou holku, co vám straší v hlavě. Hlavně si to užijte :)

Vaše Meh


Unknow

29. listopadu 2017 v 15:14 | Meh |  Den za dnem
28.11.
5:30 - pohanková kaše s banánem
9:55 - malý banán
13:00 - rýže s meruňkami a skořicí, slazená trochou medu
20:00 - bramborová polévka, žitný chléb

29.11.
6:00 - rýžová kaše nomina s banánem
9:40 - skyr višeň
14:45 - celozrnné těstoviny s kukuřicí a tuňákem
Večeře: salát

Měl to z toho, že chlemtal vodu od naší kočky, pitomeček můj malej. Příjde mi, že si tak nějak střídá dny. Jeden den je hodnej jako andílek, skoro o něm nevím, a další den zlobí jak vojsko čertů. Dnes je bohužel jeden z těch dnů, kdy zlobí. To dokládaly kapesníky strategicky rozházené po pokoji a celá (tedy, rozkousaná) krabice od nich v jeho pelechu. Dále ocutnal vosk do lampy a svíčku. Pitomeček malej... Jen doufám, že mu nebude nějak jó šouflajs. Momentálně spinká na gauči.

A já? Já jsem unavená. Jak psychicky, tak fyzicky. Včera mi trohcu zvedl náladu trénink, to bylo moc fajn. Problém je, že se to zase promítá do mého jezení. Zase začínám nevědomky přemýšlet nad množstvím snězeného jídla, zastavuji se v jezení a přestávám jíst svačiny... Nevím, jestli mě to mrzí, asi ano. Ze všeho nejvíe se ale bojím. A to hlavně toho, že to nezvládnu a někam mě zavřou.

Snad je vám fajn :)

Meh


What is wrong

27. listopadu 2017 v 18:57 | Meh |  Den za dnem
26.11.
8:00 - skyr meruňka, dvě lžičky tiramisu
12:45 - špagety se zeleninou a mletým masem
19:00 bramborová domácí polévka (z vývaru, nijak nezahušťováno, brambory, houby, hrášek a mrkev), celozrnná kaiserka

27.11.
6:15 - skyr jahoda s musli
13:00 - light wrap (kuřecí grilované maso, čerstvá zelenina)
18:50 - žitné těstoviny se zeleninou

Včera byl jeden z horších dní. Cítila jsem se tak nějak divně a chtělo se mi brečet. Malý princ (jak chlupáčovi říkám) nebyl úplně hodný. Jdeme ven, vyurá se, příjdeme domů a do deseti minut se vyčurá někde doma. A ne jednou. Nechápu co se děje, v sobotu to nedělal, normálně si říkal když chtěl a chodil tak jednou za dvě až tři hodiny. Bojím se, že mu něco je, že třeba nastydl, nebo se něco děje. Vyčůral se totiž i do pelíšku, což psi obvykle nedělají, obzvláště ne chrti, ti jsou většinou totiž nadměrně čistotní.Když jsem brečela, přišel za mnou, olízal mi slzy a lehl si mi na klín.

Dneska to není o moc lepší. Byli jsme se školou v Praze. ANo, zase v Praze, v poslední době tam fakt jsem poměrně často. Cestou zpět jsem tak nějak klimbala, Malý princ totiž v noci stává a chodíme ven, takže se moc nevyspím. jen doufám, že to neskončí mým kolapsem.

Snad se máte dobře :)

Meh


He is mine now

25. listopadu 2017 v 11:19 | Meh |  Den za dnem
24.11.
5:45 - ovofit višeň, jablečná tyčinka z pyré
9:45 - banán, kefírové mléko
13:45 - gulášová polévka (vitana), žitný chléb
16:50 - půl tvarohu
19:00 - žitná bagetka se sýrem, salátem a bílkem

25.11.
8:00 - pohanková kaše Nominal
12:30 - gnocci se špenátem a kuřecím masem (doma vyrobeno)
15:40 - tapiokový puding
Večeře: bramborová polévka (vitana), celozrnná kaiserka (asi :) )

Tak to malé zlatíčko mám doma. Když jsme přijeli, byl trochu smutný a okamžitě zalezl do pelíšku, kde usnul. O půl druhé ráno jsme poprvé šli ven, o půl šesté podruhé, to taky dostal snídani, a nakonec jsme vstali před osmou. Teď spnká v obyváku na dečce a já tomu pořád nemůžu uvěřit, co za poklad to mám doma. Ani nestíhám vnímat ten hlas, co našeptává ošklivý věci o mně a o jídle. Jeho ňuchnání čumáčkem mě opravdu dokáže rozveselit. Je to zlatíčko.

Jsem docela unavená, což se dá předpokládat. Dnes chci ve chvílích, kdy bude spát, dělat na maturitních otázkách. Snad jich zvládnu alespoň pár.

Rodiče jsou, už asi pátou sobotu v řadě, zase pryč. Vadí mi to z toho důvodu, že musím vařit oběd sobě. Přestává mě bavit vymýšlet, co budu vařit a jak to budu vařit atd. Dochází mi nápady :/
Moc děkuju za tipy na svačiny! Už včera jsem namočila taiokové perly a dnes z nich budu dělat pudink :) Těším se!

Doufám, že se máte fajn, ještě možná něco připíšu :)
Meh


Move this, move that

23. listopadu 2017 v 15:24 | Meh |  Den za dnem
22.11.
6:45 - skyr jahoda, babiččina borůvková buchta
9:45 - Bebe americké brusinky
13:10 - špagety se zeleninou
16:15 - skyr malina
19:15 - vajíčko, žitný croisaint

23.11.
6:30 - skyr brusinka, kousek domácího perníku
9:40 - 2 datle, 2 plátky sušené papájy, 3 oříšky
12:40 - bramboračka (vitana), půlka žitného chlebíku
15:40 - půl tvarohu
19:30 - žitná bagetka podomácu naplněná šunkou, salátem a vajíčkem

Dneska stěhujeme můj pokoj. Tedy, stěhujeme, spíš předěláváme. Uý zítra totiž je ten den, kdy přijede on. Malý princ, jak mu s láskou přezdívám (ano, inspirováno Exupéryho filozofickou pohádkou, kterou zbožňuji) přijede už zítra večer. Dnes tedy sundáváme u mě koberec. Vytahala jsem sama z pokoje všechno, kromě opravdu hodně těžké knihovny a postele (oboje jsme jenom šoupala po zemi, abych mohla pod tím vysát). Mám tedy poměrně vytahané ruce, ale o bych pro něj neudělala.

Mám na vás poměrně důležitý dotaz, co si tak dát k odpolední svačně? Odpolední svačiny jsou totiž pro mě něco úplně, ale úplně neznámého. Jedla jsem je snad jenom v době, kdy jsem navštěvovala výživovou poradkyni a to si pamatuji, že to byl tvaroh. Tem si samozřejmě ráda dám, jenže co jiného? Tvaroh mi přijde poněkud jednotvárný a jednotvárnosti si užiju až až i s jinými jídly. Tak prosím tipy do komentářů ^^

Meh


Day by day

21. listopadu 2017 v 10:39 | Meh |  Den za dnem
20.11.
7:35 - skyr meruňka, kousek borůvkové buchty od babičky
12:00 - 2 kousky špaldového chlebíku, activia nápoj maracuia a acai
16:15 - trochu neslazeného jáhelníku s nakrájenou meruňkou
19:15 - žitné těstoviny se zeleninou

21.11.
5:45 - skyr ostružina, kousek borůvkové buchty od babičky
10:10 - banán
13:30 - pohanková palačinka (ještě nevím s čím)
Jsem hrozná a nevečeřela jsem, páč jsem musela na rychlo do práce a pak padla do postele vyčerpaná au navená... Chjo

Tohle počasí je fakt hrozné. Sále jenom prší, je zima a takové temno. Nemám takovýhle podzim ráda. Co ale zbožňuji jsou vánoce. Vánoční atmosféra už pomalu všude začíná a to je něco, co si chci opravdu užít. Nemám tey ještě dárky (což už bych asi měla začít řešit, aby to pak nebylo drahé jak něco), ale mám je většinou vymyšlené.

Maturitní otázky si dělám sama, protože málokdo z toho předmětu maturuje a ti, kdo z něj maturovali buď otázky už nemají nebo je někde zašantročili, případně se prý na maturitu učili půl svaťáku ze zápisků (haha, to byhc umřela stresem). Vždycky, když vidím profesora, kterého máme, tak se cítím provinile, že ty otázky ještě nemám. Tedy vlastně mám jednu. A to si myslím že ještě poměrně špatně zpracovanou. Nevadí :D

Pracuji u hudebních nástrojů a potřeb. Práce mě zezačátku hrozně moc bavila, milovala jsem to tam. Později jsem to tam začala nenávidět. Ne kvůli sortimentu, ale kvůli jednomu kolegovi, který mě pokaždý, když jsem s ním byla na směně, absolutně psychicky vyčerpal. Musela jsem se tedy domluvit s vedoucím, že s ním na směny hcodit nebudu, protože to s ním prostě nedávám. Práce v hudebninách je fajn, můžu hrát na klavíry, kytary, elektrické kytary různých značek a tvarů, můžu zkoušet různé vymoženosti, což mě občas opravdu baví. Úplně práce snů to taky není, ale je to fajn :D Co vy a práce/brigáda?

Doufám, že se máte fajn :)

Meh


Time goes fast

19. listopadu 2017 v 18:41 | Meh |  Den za dnem
17.11.
9:30 - skyr jahoda s musli
12:40 - kuřecí plátek s hruškou, rýže
20:40 - troška zeleninového salátu, žitný chléb
Mimo: přesně 20g nachos

18.11.
8:45 - skyr višeň, banánový chlebík ze špaldové mouky
12:00 - kuřecí plátek s hruškou, brambor
16:00 - bílý jogurt s musli
21:15 - bramborová polévka (z pytlíku), celozrná kaiserka

19.11.
9:10 - skyr brusinka s musli
13:30 - kuřecí plátek s bramborem
16:00 - 2ks štrůdl
19:00 - brambor se zeleninou (?? asi, ještě nevím)

Když vše půjde dobře, již ve tenhle týden mě bude po bytě provázet ťapkání malého ďáblíka. Moc se na něj těším. Doufám, že to do té doby vydržím, co se týče myšlenek.

V pátek, jak vidíte, jsem si k sobě vzala nachos. Musela jsem je odměřit, nechtěla jsme sníst všechny, ale zároveň jsem si chtěla dát alespoň nějaké, v rámci svého vracení ''zakázaných ptoravin'' do jídelníčku. Tak jsem si je odvážila, abych z toho neměla žádné výčitky. Nejsou výživově tak špatné, stále lepší než normální brambůrky, které těžko říci, kdy si zase dám. Třeba vůbec nikdy. Nechci totiž začít jíst jako prase a tím dostát Jojo efektu jako prase. Chci se dostat na 55 kg minimálně. Na té váze nejlépe zůstat, případně jít MAXIMÁLNĚ na 59 kg. Ale kdo ví, třeba se naučím mít ráda svoje tělo a začne mi to být všechno jedno :)

Včera jsem byla v práci, bylo tam hdoně lidí, nezastavila jsem se, a jsem si říkala, co to do nich vjelo, že chodí stále další a další. Proto je večeře ak pozdě. Spala jsem totiž zároveň u ségry, která naštěstí bydlí kousek. V noci jsem se teda moc nevyspala, ale to je už jiná kapitola.

Cítím se unaveně, zhoršuje se mi exém, protože se stresuju s tím, že nestíhám dělat maturitní otázky. Jeden ze světlých bodů je ale to, že na ten obor, na který chci (ten blíž domovu), by mě nejspíše vzali bez příjmaček. To znamená, že se můžu soustředit víc na maturitu. Už mám přihlášku k maturitě a víme už i termíny. Začíná být děsivé, jak mič as proklouzává mezi prsty. Nestíhám se ani zastavit a už je další týden pryč. Je to poměrně depresivní...

Koukala jsem na pohádku Lilo a Stitch. Je to hrozně hezká disneyovka, moje oblíbená.

Meh


Hello, darkness, my old friend

16. listopadu 2017 v 20:44 | Meh |  Den za dnem
15.11.
6:40- skyr malina, kousek biskupského chlebíčku
9:40 - banán
13:00 - rýže se zeleninou
16:15 - půlka žitmého chleba
20:00 - salát, žitný chléb

16.11.
6:30 - nic :(
8:45 - skyr malina, biskupský chlebíček
12:45 - gnocci s hříbky
16:00 - bílý jogurt
20:20 - zeleninový salát, žitný chléb

Dneska se mi povedlo efektivně zaspat... Ještě rozespalá jsem tedy zbalila svou obvyklou snídani a vydala se do školy. Probudila jsem se až tak ve dvanáct. Byla jsem dnes se ségrou na obědě a bylo to moc fajn. Gnocci byly moc dobré, tu restauraci v které jsme byly mám moc ráda.

Začíná mi zase nebýt dobře... Naštěstí se to nepodepisuje na jídle, spolužačka se mě ptala, co se děje, že jsme taková zase zamlklá. Ví o tom, že jsem nemocná. Řekla bych, že ve škole to je takové, jak se říká, veřejné tajemství. Všichni to ví, ale nikdo o tom nemluví, jen kolem mě chodí po špičkách a vrhají ppo mě starostlivé pohledy, když s děsem v očích odmítám nějakou potravinu, co mi někdo nabízí. Jsem ráda, že to nekomentují, nesnesla bych, kdyby to dělali.

Zítřejší volno vítám s otevřenou náručí, jsem tak moc unavená...

Snad se máte fajn :)
Meh


No time...

14. listopadu 2017 v 21:36 | Meh |  Den za dnem
13.11.
6:30 - skyr jahoda, biskupský chlebíček (zdravá verze)
9:40 - malé jablko, čtvereček hořké čokolády
12:50 - skyr borůvka (-30% cukru), celozrnná kaiserka
16:15 - banán
19:15 - zeleninový salát, celozrnná kaiserka

14.11.
5:45 - skyr višeň, biskupský chlebíček (zdravá verze)
12:10 - kuřecí plátek s brusinkami, brambory
16:00 - corny oříšková
20:00 - kebab (!!)

Ano, vidíte správně. Dala jsem si kebab. Měla jsme na něj chuť a přítel mě tam zatáhnul a koupil mi ho. SNědla jsem ho celý, užila jsem si to a potom jsem byla šťastná jak malá holka, že jsem to zvládla. No, snad mi nebude moc špatně :)

Dneska jen takhle krátce, jsme hrozěn unavená. Dobrou noc :)

Meh


Další články


Kam dál