Červen 2017

Hranice

28. června 2017 v 10:55 | Meh |  Den za dnem
Zdravím,

nějak nevím, jak začít...
Každý má ve svém životě určitou hranici. Může se jednat o hranici morální, emoční, hranici trpělivosti... Jenže já dnes mluvím o hranici na váze.

Celý tento týden a část minulého jsem se sebou bojovala. Jedna moje část jásala z každého úbytku na váze, ta druhá, utisknutá, brečela a myslela na to, jak zklamávám svého přítele. Znovu jsem začala ubírat na jídle. Nevím proč.
Nejpsíš mám strach z nadhcázejícího týdne, kdy odjíždím na tábor a hrozně se bojím, co tam do mě budou cpát.

O jaké hranici tedy mluvím?
Dnes ráno váha ukazovala číslo, které neukazovala ani nepamatuji. 49,6 kg.
Opět se ve mě zvedly dvě vlny. Jedna jásala a poplácávala mě po zádech, jaká jsme šikovná, že jsem pokořila padesátku. Ta druhá opět plakala a mumlala, jak je to hrozný a že to tak nemůžu nechat.

Druhá část má pravdu, nemůžu to takhle nechat, protože tohle byla hranice, u které mi vyhrožovali, že jestli pod ní půjdu, hospitalizují mě. A to já nechci.
První část je ale momentálně silnější. Mám z toho nechutně dobrý pocit. Možná bych to pojmenovala hrdostí. Jenže já nechci být hrdá na to, že vypadám jako kostřička. A že tak vypadám.

Mám strach. Strach z toho, jak to půjde dál, co bude, až mě máma zváží a zjistí, že jsem takhle dole. Strašně se bojím...

Meh


I tried

24. června 2017 v 12:41 | Meh |  Den za dnem
K čemu bych přirovnala posledních pár dnů?

Chaos.

To je jediné slovo, které pro to mám. Zařizuji totiž jeden letní tábor. přípravy finišují, do toho finišuje aj škola (kteoru jsem kupodivu zvládla s jednou trojkou) a já jsem stále hodně unavená.

Dva týdny jsem nebyla v práci, proto jsem se rozhodla se včera stavit a ukázat, jakože ještě stále žiju. Mám tam kamaráda, který o tomhle všem ví, čím procházím a jak to se mnou je. Včera mě hodně zranil.

Já: Můj psychiatr říká, že se mu zdá, že jsem čím dál hubenější.
On: Mně se zdá, že si přibrala na nohách.

Polil mě ledový pot, začala jsem se třást a všechny moje pevné bezpečné hradby se hroutí. Přibrala na nohách? Jakto? Vždyť se tak hlídám. Nohy jsou to ejdiné, na čme mi záleží. On si toho všímá a snaží zachránit situaci.

'Jakože ve svalech. Jakože máš víc svalů...' žbletá jedno přes druhé, až se v tom ztrácí. Jenže v mojí hlavě se odráží jenom to jedno slovo. Přibrala.

Když jsem o tom řekla příteli, byl neskutečně naštvaný. Až tak, že nadával, což on normálně nedělá.

Snažím se s tou větou bojovat. vždyť mě nepřipadá, že bych přibrala. Druhá strana hlavy křičí 'Ale on ti to řekl, tak to tak bude'.

Prožívám neskutečný boj. Stále se houpu na kraji srázu...

Psychiatr mi doporučil, že bych měla psát svoje myšlenky. Možná se tehle blog stane azse trochu aktivnější...

Doufám, že se máte dobře a že vám známky ve školách, případně zkoušky, dopadly dobře :)

Meh


Noh

14. června 2017 v 13:18 | Meh |  Den za dnem
Ahoj :)

Snažím se ozvat alepsoň občas. Škola je teď plná stresu, do toho druhá práce a vyrovnávání známek.
Není tedy překvapením, že mé 'jídleníčky' se pohybují kolem 600 kcal. Nedokážu prostě jíst víc, nejde to. Hrozně moc se bojím, že přiberu kilo a už to nebude dobrý. V9m, že je to pitomost, ale prostě mě to hozně užírá...

V sootu jsem měla hodně špatný den. Polovinu jsem probrečela, skoro nejedla a když už si něco dala, probrečela to a šla to vycvičit... Achjo.

Můj včerejší jídelníček též nebyl vůbec žádná hitparáda. Po odečtení aktivit mi vyšlo -168 kcal... Chm.

Máte nějaké tipy na obědy/snídaně/večeře? Ovoce, zelenina, klidně i maso, ale jen kuřecí a ryby. Už mi fakt docházejí nápady, každé rán k snídani jogurt už mi též poměrně leze krkem a teď jsem měla už potřetí k obědu brambor se zeleninou. Tak kdyby cokoliv, napište prosím :)

Zaná období léta, období teplých dní, dlouhých nocí a hlavně zmrzliny a ovoce! Co jsem si absolutně zamilovala, to je Yobar. Mají tam mražené jogurty v šesti příchutích, včetně přírodního a do toho si můžete dát ovoce, čokoládu, musli, oříšky... prostě je tam toho hrozně moc :) Zamilovala jsem si přírodní jogurt s musli či s ananasem nebo teplými borůvkami. Je to hrozná ňamka! Akorát pak většinou už nevečeřím... Wrong, I know.

Doufám, že se máte dobře krásky :))

Meh