Prosinec 2017

Happy new year?

29. prosince 2017 v 23:05 | Meh |  Den za dnem
Zdravím :)

Ano, opět se ozývám. Vánoce byly klidné, hezké, brečela jsem jen párkrát a obecně teď moje osobní dráha byla spíš nahoře než dole. To se v posledních dnech bohužel poměrně mění.

Říkají mi, že jsem stále hubenější. Já si to nemyslím. I přes moje docházení na léčbu se to prostě nelepší. Ba naopak. Příjde mi, že se cítím hůř. Váha skáče mezi 49 a 50 kilogramy. A mně to vyhovuje. Přiházím na to, že nechci přibírat. Nechci, ale musím. Vím, že bych měla, abych udělala radost lidem okolo mě. Jenže já nechci. Tohle tělo se mi líbí. Poprvé v životě mám pocit, že jsem hezká. Poměrně mě zchladil můj ošetřující lékař, kerý mě znal i předtím:
"Ty jsi vždycky bývala tak krásná holka, někdy až moc krásná. No, a pak se něco stalo a tys zhubla a bylo to."
Projížděla jsem staré fotky, na kterých se nepoznávám. Hnusím se sama sobě. Jak jen jsem to mohla nechat dojít tak daleko? Tohle je mnohem lepší. Třeba jsem odsouzená k tomu věčně se starat o to, co jím, co sním navíc, co budu jsít za ty tři hodiny, které mám mezi jídly...

Nicméně, nechci si tu jen stěžovat. Hrozně z vás zmizelo. Koukám na blogy ve svých spřítelených a víc jak polovina buď nefunguje, nebo neexistuje. Je mi z toho smutno. Spoustu z vás beru jako své známé, o které se zajímám, zajímá mne, jak se máte, jak žijete, jak bojujete. Bere mi to půdu pod nohama.

CHtěla jsem vám popřát šťastný nový rok. Snad bude lepší, než tenhle :)

Vaše Meh


It's been a long week

10. prosince 2017 v 18:25 | Meh |  Den za dnem
Zdravím.

Já vím, neozvala jsem se přes týden... Ani teď jsem se vlastně nechtěla tak úplně ozývat, ale cítím jakousi 'povinnost' to udělat. Co se událo za ten týden?

Tak za prvé, zlomila jsem si prst. Prostředníček na pravé ruce. Čistá práce. Zavřela jsme si ho omylem do dveří.
Za druhé, Malý princ začal být hodnější.
Za třetí, jsem stále ve stresu . Ať už kvůli škole či vánocům, které jdou nějak mimo mě.
A za čtvrté, že o mně zase nejspíše chvíli neuslyšíte. Kývla jsem totiž na léčebný program. Vyadalo to na to dlouho, nebudu přímo zavřená, pouze budu docházet na jakousi 'ambulantní léčbu'. To znamená, že budu stále doma, ale prostě mě budou kontrolovat. Bude to pro mě asi lepší. Uvidíme, jestli to pomůže.

Moje jídelníčky nabaly poměrně jednotvárný spád.
Snídaně: jogurt s musli nebo kaše Nomina s banánem
Svačina: kus ovoce (jablko, banán...)
Oběd: žitné těstoviny/brambory/rýže se zeleninou (kromě pondělí, to mám většinou něco studeného)
Svačina: jogurt nebo tvaroh záleží na snídani)
Večeře: žitný chléb a vejce/zelenina

Rodičům se zdá, že stále ubírám. Váha ale stále stojí, možná to jenomm dojíždí, těžko říci.
Kdybych se sem už do Vánoc nedostala, tak vám všem přeji krásné a požehnané Vánoce plné radosti a nemyslete na tu hnusnou holku, co vám straší v hlavě. Hlavně si to užijte :)

Vaše Meh